Digitální studijní kopie archiválií uložených ve Státním oblastním archivu v Praze, včetně všech jeho poboček, jsou zveřejňovány na webu eBadatelna. K dispozici jsou kopie v archivu deponovaných matrik z území dnešního Středočeského kraje (mimo tzv. živých matrik uložených na matričních úřadech), v menší míře pak zdigitalizované obecní kroniky, pozemkové knihy, mapy, listiny ad. Digitalizáty jsou průběžně doplňovány, viz sekce Dokumenty.

Není. Prohlížení digitálních studijních kopií je umožněno všem bez nutnosti registrace. Registrovaní uživatelé však mají navíc možnost stahování celých archiválií v ZIP balíčcích a vkládání uživatelských poznámek.

Informace pro likvidátory obchodních společností a dalších původců zapsaných v obchodním rejstříku jsou k dispozici v sekci Informace pro likvidátory.

Máte-li zájem o darování či prodej archiválií obraťte se na předsedu nákupní komise Mgr. Martina Sováka, vedoucího Oddělení využívání archiválií a evidence NAD.

Archiválie předkládáme ke studiu v souladu s tzv. archivním zákonem (č. 499/2004 Sb.), který omezuje studium archiválií mladších třiceti let, obsahující osobní a osobní citlivé údaje dosud žijících osob, archiválií ve špatném fyzickém stavu a nezpracovaných archivních souborů.

Pokud vaši předci pocházeli z území středních Čech, v první řadě lze využít našeho webu eBadatelna, který slouží jako úplný soupis u nás uložených matrik a také k jejich on-line studiu.

Dále je možné využít archiválie bývalých velkostatků, které jsou uloženy na pražské centrále, případně ve státních okresních archivech uložených knih vydaných domovských listů, rozličných evidencí obyvatelstva, sčítacích operátů, evidencí farních úřadů (snubní protokoly), školních výkazů ad.

Sčítání lidu na našem území probíhala již od roku 1857. Sčítací operáty do roku 1921 jsou v případě svého dochování uloženy ve státních okresních archivech – dle jejich územní působnosti. Sčítání lidu z roku 1930 (a mladší) je uloženo v Národním archivu.

Stavební plány existujících domů by se měly nacházet na místně příslušných stavebních úřadech. V případě, že neuspějete s dotazem u příslušného stavebního úřadu, můžete se obrátit na příslušný státní okresní archiv. Je možné, že některé stavební plány jsou součástí fondů archivů obcí nebo národních výborů, i když stavba dosud stojí. Náčrty staveb (zejména starších rodinných domů) bývají součástí fondů berních správ uložených taktéž ve státních okresních archivech. Plány větších budov pak mohou být uloženy ve spisovnách investora stavby či stavebního podniku.

Dokumenty lze hledat v archivním fondu Středočeský krajský národní výbor Praha, převážně v odboru zemědělském, finančním, hospodářském, práce a sociální péče, fondu národní obnovy, národním pozemkovém fondu při ministerstvu zemědělství, státní obvodové úřadovně pro pozemkovou reformu apod. Některé dokumenty lze též najít ve fondech státních statků, velkostatků nebo lesních společenstev uložených na centrále Státního oblastního archivu v Praze a fondech okresních národních výborů deponovaných ve státních okresních archivech.

Základní informace o převodech majetku, včetně pozemkových knih a sbírky listin (mladší roku 1850) jsou k dohledání na místně příslušných katastrálních úřadech.

Hodinu narození je možné zjistit v tzv. porodopisech. S ohledem na dlouhé skartační lhůty u zdravotnických dokumentů doporučujeme v první řadě kontaktovat příslušnou porodnici, pokud již byla zrušena, tak jejího právního nástupce.

Na centrále SOA v Praze jsou k dispozici pouze dokumenty ze spisovny bývalého Krajského ústavu národního zdraví v Praze z let 1885–1918 a 1966–1980.

V případě, že škola dosud existuje, doporučujeme obrátit se přímo na ni. Doklady o studiu (třídní výkazy, katalogové listy) se ukládají ve spisovnách škol po dobu 45 let a následně jsou předávány k trvalému uložení do příslušného státního okresního archivu, v jehož obvodu škola sídlila; v případě pražských škol zřizovaných pražským magistrátem do Archivu hlavního města Prahy, v případě soukromých pražských škol na centrálu našeho archivu – SOA v Praze.

Pokud potřebujete opis vysvědčení a zároveň již škola katalogy/výkazy předala do archivu, vystaví archiv kopii záznamů z katalogu a na jejím základě pak příslušná škola vystaví opis vysvědčení.

Dokumenty používané pro výpočet doby zaměstnání (např. mzdové listy, osobní spisy, výplatní pásky, pracovní smlouvy, evidenční listy důchodového pojištění aj.) nejsou podle zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, považovány za archiválie. Z tohoto důvodu nejsou ukládány ve státních archivech.

Státní oblastní archiv v Praze neposkytuje potvrzení o době zaměstnání ani nedisponuje podklady pro důchodové pojištění.

Pokud tyto dokumenty nejsou evidovány u České správy sociálního zabezpečení (www.cssz.cz), doporučujeme se obrátit:

• na likvidátory zaniklých podniků, kteří měli povinnost dokumenty uložit (např. do soukromých spisoven),
• nebo na právní nástupce bývalých zaměstnavatelů. Informace o nich můžete vyhledat ve Veřejném rejstříku ČR (https://or.justice.cz/; zde potvrďte, že máte zájem nahlížet i na neplatné subjekty).

Upozorňujeme, že podle právních předpisů:

• do roku 2001 činila minimální doba uchování pro mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění 20 let,
• od roku 2001 se prodloužila na 30 let,
• od 1. 1. 2023 je lhůta 45 let.

Toto prodloužení bylo zavedeno novelou zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, konkrétně zákonem č. 455/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.