Archivní fondy a sbírky

Centrála SOA v Praze pečuje celkem o 35 kilometrů dokumentů od roku 1166 do současnosti. Jejich váhu lze odhadnout na 1500 tun. Archivní fondy pocházejí především z činnosti krajských orgánů, institucí a úřadů státní a finanční správy, báňských úřadů a justičních orgánů. Archiv uchovává řadu archivů šlechtických rodů a jejich velkostatků ve středních Čechách. Fondy ekonomického charakteru vzniklé z činnosti velkých podniků a peněžních ústavů z Prahy i z průmyslové středočeské oblasti dávají tomuto archivu charakter nejvýznamnějšího SOA v ekonomické sféře.

 
I. oddělení
Oddělení fondů veřejné správy pečuje v současné době o 199 archivních fondů v celkovém rozsahu 9.600 běžných metrů. Archiválie lze rozdělit do několika hlavních tematických skupin, kterými jsou politická (resp. veřejná) , horní (báňská), finanční a justiční správa a církevní fondy .

Z oblasti politické a veřejné správy je největším archivním fondem Středočeský krajský národní výbor Praha, který je zároveň nejvíce využívaným fondem pro potřeby současné státní správy a samosprávy. Dalšími významnými archivními fondy této skupiny jsou krajské úřady, konkrétně Krajský úřad Praha, KÚ Mladá Boleslav, KÚ Rakovník, KÚ Beroun a KÚ Kouřim, v nichž jsou uloženy cenné dokumenty pro poznání regionální správy na konci 18. a v 1. polovině 19. století. Finanční správu zastupuje např. archivní fond Okresní finanční ředitelství Praha.

Významnou a velmi využívanou skupinu dokumentů tvoří archivní fondy báňské správy – revírní a báňské úřady v Praze, Kladně a Příbrami. Tyto archiválie, včetně map, jsou využívány především odborníky – pracovníky stavebních a geologických firem, které se podílejí na výstavbě silničních komunikací, tunelů, železničních svršků apod.

Nejrozsáhlejší skupinu tvoří archivní fondy justiční správy, tj. soudů a státních zastupitelství. Jsou to mj. Krajský soud Kutná Hora a Krajský soud Mladá Boleslav. Nejvyužívanějšími archivními fondy z této skupiny jsou Krajský soud civilní Praha a Krajský soud trestní Praha, který obsahuje celou řadu spisů zajímavých nejen kriminálním obsahem, ale svým charakterem přínosných zejména pro dějiny první republiky. Přestože jsou tyto spisy využívány především historiky a literáty, jejich studiem se často zabývají i odborníci z řad policie.

V Praze působil též samostatný Krajský soud obchodní Praha. Fond je cenný pro svou celistvost a také tím, že obsahuje i spisy firem, jejichž původní registratury se nedochovaly – slouží tudíž jako hodnotný pramen pro studium dějin hospodářství v Čechách. Za zmínku stojí rovněž soudy mládeže.

V červenci 1945 zahájily svoji činnost mimořádné lidové soudy, které vznikly na základě dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb., tzv. retribučního. Mimořádným pramenem pro poznání období po 2. světové válce je Mimořádný lidový soud Praha. Řada spisů je bohužel ve velmi špatném stavu, takže budou postupně digitalizovány a v této podobě předkládány ke studiu, aby je bylo možné uchovat i pro příští generace. Rozsahem poněkud menším jsou MLS Mladá Boleslav a MLS Kutná Hora. Tyto soudní fondy doplňují ještě písemnosti Trestních nalézacích komisí ze Středních Čech, které řešily některá provinění proti národní cti na základě dekretu prezidenta republiky č. 138/1945 Sb., tzv. malého dekretu.

Zajímavé dokumenty je možné nalézt i ve fondech státních zastupitelství a prokuratur, např. ve fondu Krajská prokuratura Praha.

Nelze opominout ani období okupace, i když z tohoto období se dochovala většinou pouze torza dokumentů – Německý úřední soud Praha, Německý zvláštní soud Praha, německý Zemský soud Praha, oberlandráty, územní organizace NSDAP či Národního souručenství.

V souvislosti s justičními fondy si zmínku zaslouží i archivní fondy Věznice krajského soudu trestního Praha (tj. věznice Pankrác) a Trestnice pro ženy Řepy, které obsahují i osobní spisy trestanců.

Pro dějiny regionu středních Čech lze využít rovněž archivní fondy Policejní úřad Kladno a Četnické stanice Středočeský kraj, kde jsou uloženy mj. památníky četnických stanic, které jsou jedinečným, bohužel málo využívaným pramenem pro regionální dějiny. Obsahují popis významných událostí, které se za určité období staly v obvodu konkrétní četnické stanice. Je možné se dočíst nejen o návštěvách významných osob, odboji v době 2. světové války či o rozhodujících meznících českých dějin v letech 1918 a 1938, ale též o místních kriminálních činech, povodních a jiných přírodních katastrofách ad.

Z ostatních větších archivních fondů lze ještě zmínit Státní psychiatrickou léčebnu Kosmonosy. Písemnosti uložené v tomto fondu dokumentují počátky ústavu a jsou cenným příspěvkem pro studium sociálních poměrů.

Z drobnějších fondů připomeňme nakonec alespoň ty, které obsahují dokumenty sokolských žup z Prahy a Středočeského kraje, např. Sokolská župa Barákova, Pobělohorská a další.

II. oddělení
Oddělení zemědělsko-lesnických a osobních fondů pečuje celkem o 438 fondů v rozsahu 11.500 bm.

Fondy II. oddělení lze rozdělit do tří tematických skupin. Hlavní a nejvýznamnější skupinou jsou rodinné archivy, samotné velkostatkové písemnosti a fondy ústředních orgánů majitelů velkostatků. Archivní soubory v této skupině jsou až na drobné výjimky uspořádané a zinventarizované. Z rodinných archivů je třeba konkrétně zmínit Rodinný archiv Valdštejnů. Mj. se jedná o velmi cennou pramennou základnu k dějinám 17., zejména pak 30ti leté války, a 18. století. Fond obsahuje nejstarší archiválii v SOA Praha – pergamenovou listinu Fridricha I. Barbarossy z r. 1166, největší soubor erbovních listin v SOA Praha i několik velmi vzácných faleristických památek. Dále je třeba na tomto místě uvést Rodinný archiv Chotků, Rodinný archiv Thurn-Taxisů, Rodinný archiv Clam-Martiniců, Rodinný archiv Hanau, Rodinný archiv Šternberků ad. Velmi zajímavou součástí rodinných archivů jsou cestovní deníky šlechticů, osobní korespondence, rodokmeny, jmenovací dekrety, nobilitační a erbovní listiny, testamenty, dobové rodinné fotografie (včetně ferrotypií), písemnosti shromážděné sběratelskou činností členů šlechtických rodin.

Písemnosti šlechtických velkostatků, které jsou fakticky základem, na němž bylo II. oddělení postupně vystavěno jsou významnou pramennou základnou při bádání o sociálních poměrech obyvatelstva, lesním a zemědělském hospodaření v ranném novověku, vznikající průmyslové výrobě, těžbě nerostných surovin, rozvoji železnic, pivovarnictví, cukrovarnictví, rybníkářství. Do roku 1848 vedla panství prvoinstanční správu soudní., využitelné nejen ke kartografickému bádání, ale i stavebním průzkumům historických objektů, parků a zahrad z důvodů jejich renovace. Fondy velkostatků rovněž obsahují písemnosti katastrální povahy – soubory map a plánů a velké množství archiválií využitelných jako druhotný pramen při genealogickém, toponomastickém a demografickém bádání. Mezi nejvzácnější typy písemností patří pozemkové knihy, knihy svatebních smluv a testamentů, urbáře, soupisy poddaných. Mezi nejvýznamnější velkostatkové fondy uložené v SOA Praha patří Vs Křivoklát, Vs Poděbrady, Vs Zbraslav, Vs Kostelec nad Černými lesy, Vs Tloskov, Vs Karlštejn, Vs Smečno, Vs Zbiroh, Vs Březnice, Vs Hořovice, Vs Dobříš, Vs Mnichovo Hradiště, Vs Brandýs nad Labem, Vs Český Štrenberk, Vs Vrchotovy Janovice, Vs Konopiště ad.

Poslední součástí první skupiny archiválií 2. odd. jsou fondy ústředních orgánů majitelů velkostatků. Ústřední správu svých panství zřizovali velcí pozemkoví vlastníci, jejichž jednotlivá panství spolu v mnoha případech nesousedila, dokonce ležela i v různých zemích v rámci Habsburské monarchie. Ústřední správní orgány vedly centrální správní agendu, vydávaly příslušné instrukce závazné pro všechny podřízené velkostatky, zasahovaly do otázek personálních i hospodářských, prováděly dohled nad účetnictvím jednotlivých velkostatků i celkovou účetní revizi. Součástí ústředních orgánů byla mnohdy hlavní i domácí pokladna. Právě díky některým ústředním orgánům lze zaznamenat v územní působnosti SOA Praha určité výše zmíněné přesahy. K nejvýznamnějším fondům ústředních orgánů majitelů velkostatků lze zařadit Ústřední správu valdštejnských velkostatků v Mnichově Hradišti, Ústřední ředitelství Colloredo- Mannsfeldských statků v Praze, Ústřední správu chotkovských velkostatků Nové Dvory, Ústřední ředitelství auersperských velkostatků ve Vlašimi, Ústřední ředitelství hohenberských statků Benešov a Sekretariát Františka Ferdinanda d‘Este, Ústřední kancelář pálffyovských statků Březnice, Domácí kancelář Šternberků ad.

Druhý soubor písemností tvoří archivní fondy institucí státní správy, podniků a akciových společností zabývajících se zemědělstvím a lesnictvím. I tyto archiválie lze rozdělit do tří pomocných skupin, jelikož do roku 1948 působila v této oblasti státní správa po jednotné linii, od tohoto data odděleně. Písemnosti před tímto datem přinášejí cenné informace hospodářského významu, vedle toho umožňují sledovat i provádění pozemkových reforem. Na tomto místě je nutné jmenovat mj. Inspekci státních lesů Křivoklát, Lesní taxační kancelář Brandýs nad Labem, Lesní úřad Dobrá, Ředitelství státních lesů a statků Benešov, Správu státních lesů a statků Brandýs nad Labem, Ředitelství státních lesů Smečno, Ředitelství státních lesů Kácov, Ředitelství státních lesů Konopiště, Ředitelství státních lesů Nižbor, Ředitelství státních lesů Křivoklát, Správu státního pivovaru Benešov, Lesní úřad zbraní SS Konopiště. Do této skupiny je ještě nutné zařadit specifickou oblast fondů, jež stojí mimo námi zvolenou strukturu dělení – lesní společenstva, lesní a hospodářská družstva např. Lesní správa lesního společenstva Příbram, Lesní družstvo Vlašim, Hospodářské družstvo Nymburk, ad.

Ve fondech zemědělských a lesnických podniků a orgánů státní správy po roce 1948 je možné vedle provozních, účetních, hospodářských a plánovacích písemností nalézt zajímavé spisy postihující významné majetkové přesuny po roce 1945. Mezi další důležitou agendu patří písemnosti týkající se zemědělského a lesního půdního fondu a zásahů do něj – meliorací, delimitací a pochopitelně též restitucí. Významnými fondy zde jsou Krajská zemědělská správa Praha a Krajská plemenářská správa Praha. Ze samostatných výrobních jednotek zaujímají významné místo Státní statek Praha-západ Jeneč, Státní plemenářský podnik Praha, Státní rybářství Nižbor, Agroprojekt Praha ad., z institucí a podniků po roce 1989 se v SOA Praha nacházejí mj. Státní veterinární správa Praha a Státní statek Jeneč jako nástupnická organizace všech zemědělských podniků ve Středočeském kraji.

Po vzniku podniku Lesy ČR se sídlem v Hradci Králové v roce 1992 jsou archiválie z celé republiky týkající se státních lesů deponovány pod přímým dohledem SOA Zámrsk. V působnosti SOA Praha tak zůstává pouze Ústav pro hospodářskou úpravu lesů se sídlem v Brandýse nad Labem, případně společnosti a podniky působící jako servisní organizace pro Lesy ČR, a.s., které mají sídlo ve Středočeském kraji.

Poslední tematickou skupinou fondů jsou osobní fondy. Jedná se o písemné pozůstalosti významných osobností s vazbou na region středních Čech. Nejcennější a unikátní je bezesporu osobní fond Giacoma Casanovy, jenž na sklonku svého života působil jako knihovník na zámku v Duchcově. Tyto archiválie lze považovat také za významné prameny k dějinám společnosti ve druhé polovině 18. století. Z dalších osobních fondů je možné jmenovat Karla Švestku, Václava Spudila, Františka Psotu či Antonína Nováka.

Dva významné církevní fondy – Kapitulní děkanství Karlštejn a Kapitula sv. Kosmy a Damiana ve Staré Boleslavi, na podrobnější průzkum doposud čekají, jejich větší zpřístupnění by mělo být umožněno participací na mezinárodním projektu Monasterium.

V II. oddělení jsou rovněž uloženy některé sbírky, z nichž nejvýznamnější a badateli nejvyhledávanější je Sbírka matrik.
 
III. oddělení
Třetí oddělení pečuje o archiválie v rozsahu téměř 13 000 bm, které byly převzaty od původců z hospodářské a podnikové sféry z území hl. m. Prahy a středočeské oblasti.

Archivní soubory průmyslových oborů a odvětví byly do Státního oblastního archivu soustředěny – a jsou i nadále přejímány – od původců a z bývalých podnikových archivů. Stav archivní a spisové služby v organizacích poznamenal dochování, celistvost i archivní zpracování těchto celků. Velké škody způsobily válečné události, dále období 1945 – 1953, kdy docházelo k hromadnému ničení dokumentů v důsledku protiněmecké vlny bezprostředně po okupaci (ČKD, Poldi Kladno), dále neznalost hodnoty dokumentů a konečně i časté reorganizace podniků a s tím spojené neustálé přesuny písemností, při nichž zákonitě docházelo ke ztrátám. Také vyhlašované „sběrové akce“ vykonaly své a v papírnách jako surovina skončily cenné, mnohdy nenahraditelné archiválie.

I přes tyto problémy je rozsah a vypovídací hodnota dokumentů vzniklých z činnosti hospodářských organizací značná. Do archivní péče byly převzaty rozsáhlé archivní soubory významných podniků, které dokumentují vývoj svých původců od vzniku v 1. polovině 19. století, počátky a rozvoj industrializace, změny způsobené znárodněním, období socialistického hospodaření až po privatizaci či zánik v 90. letech 20. století, doprovázené v mnoha případech bohatou fotografickou a filmovou dokumentací. Tyto archivní fondy jsou cenným pramenem pro studium hospodářských dějin a průmyslových oborů a odvětví, změn výrobních programů a odlišných forem podnikání v kontextu vývoje národního hospodářství i zahraničního obchodu. Příkladem jsou archivní soubory ČKD Praha, Poldi Kladno, průmyslové giganty hutnictví a těžkého strojírenství, Kamenouhelné doly Kladno, Rudné doly Příbram, výrazně jsou zastoupeny i tabákový průmysl, výroba cukru, piva, čokolády a cukrovinek, papírenský průmysl, tiskařské a vydavatelské závody, významné podniky všeobecného strojírenství, tradiční výroba obráběcích strojů a opomenout nelze ani archivní fondy peněžních ústavů.

Archivní fond Pražská železářská společnost, a. s. dokumentuje počátky kladenských železáren, výstavbu prvních vysokých pecí a expanzi společnosti do jiných oborů podnikání. Fond Poldina huť svědčí o úspěších zde vyráběné oceli na zahraničních odbytištích a obchodované prostřednictvím filiálek na všech kontinentech.

Perlami mezi stovkami archivních fondů III. oddělení jsou dokumenty souboru archiválií, převzatých z ČKD Praha. Tento kilometrový celek je rozdělen na archivní fondy závodů a znárodněných podstat, včleněných do ČKD. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nejsilnější strojírenské podniky i v předválečném Československu, je vypovídací hodnota archiválií na vysoké úrovni. Klasické archiválie doplňuje bohatá propagační dokumentace a sbírka fotografií. Zvláště cenné jsou skleněné negativy výrobků.

Ve středních Čechách se dolovala ruda i uhlí. Pražská železářská společnost provozovala kromě hutních podniků i kamenouhelné doly, spravované báňským ředitelstvím v Kladně a rudné doly v Nučicích. Jedním z největších dolů byl důl Max v Libušíně, k nejstarším patřil důl Mayrau ve Vinařicích a důl Prago. Archiválie báňského ředitelství obsahují řídící a správní akty společnosti, archivní fondy jednotlivých dolů dokumentují provoz, bezpečnostní předpisy, stavy zaměstnanců, povolení k dobývání, zprávy o těžbě apod.

Všeobecné strojírenství reprezentují archivní fondy nevelké svým rozsahem, avšak významné obsahem. Za všechny můžeme jmenovat Walter a. s., továrna na automobily a letecké motory, Elektrotechnické závody František Křižík, a. s., Spojené továrny hospodářských strojů František Melichar-Umrath a spol., a. s., Koh-i-noor, výroba kovového zboží, Waldes a spol., J .Volman, a. s., továrna na obráběcí stroje v Čelákovicích a další.

Nezaslouženě poněkud stranou badatelského zájmu stojí archivní fondy tiskařských a vydavatelských závodů, které dokumentují vydavatelskou a hlavně novinářskou činnost. Významnými jsou Jan Stanislav Skrejšovský, Politika, závod tiskařský a vydavatelský, spol. s r. o. a Pražská akciová tiskárna. K některým fondům jsou přičleněny i ročníky svázaných periodik. Zajímavá je korespondence s dopisovateli, např. známými spisovateli. Ucelený soubor představují archivní celky původců, zabývajících se výrobou papíru, které byly převzaty z Pražských papíren. Součástí je i vzorkovnice tapet.

Do oddělení byly soustředěny archiválie z pivovarů a cukrovarů, podniků, zabývajících se výrobou čokolády a cukrovinek (Orion, a. s.), mlýnů a pekáren (Odkolek, a. s.), a ucelený archivní soubor továren na tabákové výrobky včetně rozsáhlého archivního fondu Československé tabákové režie.

Peněžnictví je zastoupeno archivními fondy některých prvorepublikových bankovních domů a především archiváliemi spořitelen, záložen a kampeliček z území hl. m. Prahy a Středočeského kraje. Oddělení spravuje též rozsáhlou sbírku historických akcií.

Přehled všech archivních fondů a sbírek

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.