Archivní fondy a sbírky

Ve Státním okresním archivu Praha-západ bylo na konci ledna 2012 uloženo 1283 archivních fondů a sbírek s celkovým rozsahem 2974 běžných metrů. Uloženy jsou zde především archiválie z činnosti institucí a osob působících na území dnešního okresu Praha-západ. Kromě toho archiv pečuje rovněž o písemnosti vzniklé v obcích, které se původně nacházely na území okresu, mezi lety 1960–1974 se ale staly součástí hlavního města Prahy (Suchdol, Lysolaje, Nebušice, Přední Kopanina, Ruzyně, Řepy, Zličín, Sobín, Třebonice, Stodůlky, Řeporyje, Holyně, Zadní Kopanina, Slivenec, Velká Chuchle, Lochkov, Radotín, Lipence, Zbraslav, Lahovice, Velká Chuchle, Modřany, Komořany, Točná, Cholupice, Písnice, Libuš, Kunratice, Lhotka, Chodov, Háje, Šeberov, Újezd u Průhonic).

Převážná většina písemností uložených v archivu pochází z období po polovině 19. století, do staršího období zasahují nejčastěji některé z fondů městské a obecní samosprávy, cechovních organizací, církevních institucí (římskokatolických far), případně též některých škol. Nejpočetněji jsou mezi archivními soubory zastoupeny písemnosti politické správy a územní samosprávy. Ve starším období (do roku 1945) reprezentují politickou správu především archivní fondy Okresní úřad Smíchov (1855–1927), Okresní úřad Jílové u Prahy (1850–1942), Okresní úřad Praha-venkov (1927–1942) a Okresní úřad Praha-venkov-jih (1942–1945). Jde o nejdůležitější zdroje informací o politickém, hospodářském, sociálním a kulturním dění v každém z okresů. Nově byly archivem převzaty písemnosti četnických stanic a okresních četnických velitelství z území okresu Praha-západ. Sestávají především ze staničních služebních knih, památníků a registraturních pomůcek. V archivním souboru Policie České republiky, okresní ředitelství Praha-západ (1941–1994) jsou uloženy policejní přihlášky a odhlášky k pobytu, přihlášky cizinců a bezdomovců pro obce okresu Praha-západ především ze čtyřicátých let 20. století. Využíván je archivní fond Sčítání obyvatelstva z roku 1921.

Do oblasti školské správy náleží archivní soubory Okresní školní výbor Jílové u Prahy (1876–1955) a Okresní školní výbor Praha-venkov (1885–1951). Posledně zmíněný fond zahrnuje písemnosti více původců – Okresní školní rady Smíchov, Okresního školního výboru Smíchov, Okresního školního výboru Praha-venkov, Okresního školního výboru Praha-venkov-jih a také školského odboru Okresního národního výboru Praha-jih. Ve fondech lze nalézt např. písemnosti ke zřizování a provozu škol, školním stavbám, školnímu vyučování a hospodaření, inspekční zprávy o stavu škol, statistické výkazy nebo personální agendu učitelů.

Horní správu reprezentuje drobný archivní fond Horní úřad Jílové (1506–1870), v němž je k nalezení i nejstarší písemnost uložená v SOkA Praha-západ – zlomek register o těžbě zlata v Jílovém u Prahy z let 1506–1507.

Oblast finanční správy zastupují archivní fondy Berní správa Bubeneč (1920–1948), Berní správa Smíchov (1919–1948), Berní správa Vršovice (1890–1951), Berní správa Kladno (1946–1948), Berní úřad Zbraslav (1944–1949), Okresní finanční správa Praha-západ (1929–1994) a Finanční úřad Praha-západ (1983–1999). Archivní soubory berních správ obsahují písemnosti z oboru přímých daní a daně důchodové. Za povšimnutí zde stojí hlavně spisy týkající se osvobození od domovní daně, které obsahují velké množství stavebních plánů.

Písemnosti pozemkového katastru jsou dochovány ve fondech Katastrální měřický úřad Zbraslav (1910–1948) a ve fondu Geodézie, národní podnik Praha, středisko Praha-západ (1884–1951).

Z činnosti okresních samospráv vznikly archivní soubory Okresní zastupitelstvo Zbraslav (1865–1927), Okresní zastupitelstvo Jílové u Prahy (1865–1927) a Okresní zastupitelstvo Smíchov (1865–1927). I tyto soubory patří k nejdůležitějším zdrojům informací o hospodářských, sociálních a kulturních dějinách okresu, byť nejsou ve zmíněných fondech dochovány zcela rovnoměrně.

K nejdůležitějším archivním fondům uloženým v každém okresním archivu náleží archivy obecních a městských samospráv (do roku 1945). V SOkA Praha-západ jsou uloženy písemnosti těch měst
a obcí, které se ke dni 11. 11. 2000 nacházely na území okresu Praha-západ, a dále též písemnosti většiny obcí, které původně přináležely k území okresu a mezi lety 1960–1974 se staly součástí hlavního města Prahy. Největším a časově nejstarším archivním souborem této skupiny je Archiv města Jílové u Prahy, datovaný lety 1350–1945. Jeho součástí je mimo jiné i stříbrné městské pečetidlo pocházející z období kolem roku 1350, nejstarší předmět uložený v archivu. Písemnosti dokumentující nejstarší dějiny města se bohužel nedochovaly, neboť byly v minulosti zničeny. Nejstarší částí fondu je tak dnes řada městských knih počínající první polovinou 17. století. Spisy jsou až na nečetné výjimky dochovány teprve pro tzv. magistrátní období, tedy od konce 18. století. V písemnostech vzešlých z činnosti obecních samospráv jsou v různé míře dochování zastoupena všechna odvětví obecní správy.

K obecní samosprávě má blízko tzv. samospráva zájmová, zastoupená v okresním měřítku především písemnostmi cechů a živnostenských společenstev. Jde o skupinu 49 archivních souborů vesměs jen malého rozsahu. Nejstarší vrstvu představují archivní fondy cechovních organizací jako Cech novoševců Jílové u Prahy (1629–1861), Spojený cech kovářů, kolářů, zámečníků, bednářů, truhlářů Jílové u Prahy (1683–1861) nebo Cech krejčovský Zbraslav (1698–1860). Z mladšího období jsou dochovány ještě cechovní památky z Davle, Řevnic a Mníšku pod Brdy. Nalezneme v nich obvykle cechovní pořádky (artikule), knihy příjmů a vydání (počtů), manuály, evidence mistrů a učňů apod. Náhradou cechů byla mladší živnostenská společenstva a obchodní grémia. Jde např. o fondy Společenstvo různých živností Zbraslav (1884–1942), Společenstvo obchodníků Jílové u Prahy (1888–1942) nebo Společenstvo venkovských řezníků a uzenářů pro okres Praha-venkov (1920–1949). Dochované písemnosti společenstev se nejčastěji dotýkají záležitostí učňů, tovaryšů a pomocníků (dělníků), evidence členstva, schůzí orgánů společenstva, případně jeho příjmů a vydání.

Velmi rozsáhlou skupinu tvoří organizace a spolky před rokem 1948. Patří sem tělovýchovné organizace (hlavně Sokol, dělnické tělocvičné jednoty), hasičské spolky, podpůrné, sociální, vzdělávací a dobročinné spolky (spolky občanské jednoty, dělnické besedy, krejcarové spolky, haléřové spolky, spolky vzájemně se podporující jednoty, pohřební spolky atd.), spolky hospodářské (řemeslnické jednoty, zemědělské, honební, včelařské aj.), spolky kulturní a osvětové (místní osvětové rady, čtenářské besedy, ochotnické, pěvecké, okrašlovací spolky), nečetné jsou spolky učitelské, vojenské, náboženské, spořitelní nebo profesní. Jejich zachovalost a výpovědní hodnota se samozřejmě velmi různí, často v nich lze nalézt zápisy ze schůzí či porad orgánů spolku, evidenci členstva, účetní knihy, někdy pamětní knihy a případně další písemnosti k vlastní činnosti.

V roce 1945 byl v osvobozeném Československu konstituován nový typ místních orgánů státní správy v podobě národních výborů sjednocujících státní správu a samosprávu v jediném celku. Na okresní úrovni jde o fondy Okresní národní výbor Jílové (1945–1960), Okresní národní výbor Praha-jih (1945–1960), a především pak Okresní národní výbor Praha-západ (1945–1993), který je nejrozsáhlejším archivním souborem uloženým v našem archivu. V archivu jsou dále uloženy archivní soubory místních národních výborů pro obce okresu Praha-západ a těch obcí, které se ve druhé polovině 20. století staly součástí Prahy. Jde samozřejmě o archivní celky zásadní důležitosti, které přinášejí informace ze všech oblastí státní správy, kterou příslušné národní výbory vykonávaly.

Zařízení okresních národních výborů reprezentují např. Okresní průmyslový podnik Praha-západ se sídlem v Řeporyjích (1951–1992), Okresní stavební podnik Praha-jih (1950–1960), Průmyslový kombinát okresu Praha-východ (1948–1957), Restaurace a jídelny Praha-západ se sídlem v Radotíně (1969–1993), Okresní bytový podnik Praha-západ se sídlem v Roztokách u Prahy (1961–1993) nebo Bytový podnik okresu Praha-jih (1947–1958). Evidovány jsou také drobné provozovny místních národních výborů, komunální služby a městské podniky.

Společenské organizace po roce 1948 jsou zastoupeny např. okresními a městskými kulturními středisky, místními organizacemi Československého červeného kříže, Českého svazu žen, Československého svazu mládeže, Socialistického svazu mládeže apod. Připomeňme alespoň některé archivní soubory okresní úrovně: Okresní výbor Českého červeného kříže Praha-východ (1950–1958), Okresní výbor Socialistického svazu mládeže Praha-západ (1974–1989), Okresní výbor Svazu československo-sovětského přátelství Praha-západ (1954–1989), Okresní výbor Svazu československých žen Praha-západ (1951–1984), atd. Obsahují obvykle zápisy ze schůzí okresních orgánů, písemnosti týkající se agendy základních organizací, plánování a hospodaření, statistiku, evidenci členstva, revizní zprávy apod.

Politický život po roce 1945 reprezentují významné fondy jako Okresní výbor Národní fronty Praha-západ (1945–1989), Okresní výbor Národní fronty Praha-jih (1945–1959), Okresní výbor Národní fronty Praha-východ (1954–1959), akční výbory Národní fronty, Okresní výbor Komunistické strany Československa Praha-západ (1945–1989), Okresní výbor Komunistické strany Československa Praha-jih (1945–1960), Okresní výbor Komunistické strany Československa Praha-východ (1945–1960), drobné fondy místních poboček Československé strany národně socialistické nebo fondy Revolučního odborového hnutí.

Z činnosti sociálních a zdravotnických zařízení vznikly fondy jako Okresní péče o mládež Roztoky u Prahy (1929–1952), Okresní péče o mládež Zbraslav (1909–1949), Okresní péče o mládež Jílové u Prahy (1908–1948), po roce 1945 zmiňme alespoň Okresní ústav národního zdraví Praha-západ (1952–1993) nebo Okresní ústav sociálních služeb Praha-západ (1971–1992).

Justiční správu reprezentují archivní fondy Okresní soud Jílové u Prahy (1850–1969), Okresní soud Zbraslav (1850–1969), Okresní soud Praha-západ (1915–2009), po roce 1949 pak i některé místní lidové soudy. Z činnosti orgánů veřejné žaloby vznikly fondy Okresní prokuratura Jílové u Prahy (1956–1960), Okresní prokuratura Zbraslav (1949–1960) a Okresní prokuratura Praha-západ (1957–1991). Několika málo soubory je zastoupeno i veřejné a soukromé notářství.

Okresní správu po roce 1990 zastupuje archivní fond Okresní úřad Praha-západ (1991-2002), místní samosprávu postupně tvořené fondy městských a obecních úřadů.

Z podniků patří k nejcennějším fondy Prastav, spojené pražské továrny na staviva, akciová společnost (1920–1946), obsahující však i písemnosti předchůdců této firmy od roku 1873. Období po roce 1947 reprezentuje archivní fond Radotínské cementárny a vápenice (1947–1984). Rozsáhlá je skupina družstevních organizací. Období před druhou světovou válkou reprezentují především drobné fondy vodních družstev, družstev pro rozvod elektrické energie, případně též stavebních a hospodářských družstev, po roce 1948 tvoří největší skupinu jednotná zemědělská družstva. Z nich připomeňme ty největší: Jednotné zemědělské družstvo Rudá záře Velké Přílepy (1950–1992), Jednotné zemědělské družstvo Svaz československo-sovětského přátelství Chýně (1949–1992), Jednotné zemědělské družstvo Dobřichovice (1949–2000) a na čtyři desítky rozsahem menších souborů. Spotřební družstva zastupuje Okresní svaz spotřebních družstev (1953–1960).

Rozsáhlá a vyhledávaná je skupina škol a školských zařízení, která zahrnuje různé typy vzdělávacích zařízení počínaje předškolním vzděláním (mateřské školy), základním vzděláním (farní, obecné, národní, měšťanské, střední, základní školy), přes odborné školy, učňovské a živnostenské školy, odborná učiliště nebo zvláštní školy, a to od konce 18. století až do současnosti. Do oblasti školství patří také četné fondy místních školních rad a po roce 1948 také sdružení rodičů a přátel školy nebo pionýrské organizace. Celkem do této velké skupiny patří více než 260 archivních souborů. Jsou v nich uloženy školní kroniky, školní výkazy docházky a prospěchu, zápisy z porad učitelského sboru, písemnosti z činnosti školních rad atd.

Z církevních organizací mají největší význam archivní fondy římskokatolických far a vikariátů, které jsou v archivu uloženy na základě smlouvy o úschově. Jde o velmi bohaté a obsahově různorodé soubory. Najdeme zde vedle jiných pamětní knihy, soupisy duší, evidence prohlášek a zkoušek snoubenců, ohlášky bohoslužeb, knihy biřmovanců, knihy změn náboženství, seznamy nalezenců, evidence církevních předpisů, ve spisech může být v příznivém případě zastoupena široká škála agend (patronáty, záležitosti křtů, sňatků, úmrtí, pohřbů, chudinské záležitosti, školství, nadace, církevní stavby), samostatnou skupinu písemností tvoří účetní materiál (zádušní registra, kostelní účty, inventáře atd.).

Třiceti archivními soubory jsou zastoupeny i osobní fondy, tvoří je např. pozůstalost poslance Národního shromáždění a regionálního historika Jana Bartáka (1913–1940), drobná, ale významná pozůstalost akademické malířky Zdenky Braunerové (1873–1883), pozůstalost zakladatele jílovského muzea a jílovského historika Leopolda Čiháka (1898–1913) nebo hudebního kritika Josefa Srba z Debrna (1888–1899).

Archiv pečuje též o několik archivních sbírek. Patří mezi ně Sbírka soudobé dokumentace (1860–1959), Sbírka map a plánů (1840–1950), Sbírka razítek a pečetidel, Sbírka fotografií (1880–1960) nebo Výstřižková služba (1959–1981).

Přehled všech archivních fondů a sbírek

Informace o všech archivních fondech a sbírkách našeho archivu lze získat z Archivního VadeMeCa.