Historie archivu

Archivy na území okresu Praha-východ působily mnoho let, především jako městské archivy Brandýsa nad Labem, Čelákovic, Říčan a Staré Boleslavi. Počátkem 50. let 20. století vznikly jako přímí předchůdci našeho archivu okresní archivy, zřízené okresními národními výbory:

Okresní archiv Brandýs nad Labem (1. 2. 1952), Okresní archiv Říčany (na základě usnesení rady ONV Říčany ze dne 13. 6. 1952) a Okresní archiv Praha-sever. Během let 1953-1956 se součástí Okresního archivu v Brandýse nad Labem staly městské archivy v Brandýse nad Labem (22. 12. 1953), Staré Boleslavi (24. 6. 1954) a Čelákovicích (22. 11. 1956). Městský archiv v Říčanech, který byl od května 1945 jedním z odborů Okresního muzea, též přešel v r. 1952 do zřízeného okresního archivu.

Dne 1. července 1960 při nové územní správní organizaci zahájil svou činnost Okresní archiv Praha-východ sloučením bývalých okresních archivů Brandýs nad Labem, Praha-sever a Říčany, včetně převzatých poboček v Čelákovicích a Mnichovicích.

V 60. letech byly archivní fondy archivu umístěny v budově Okresního národního výboru Praha-východ (nám. Republiky 3 v Praze), v depozitářích v Brandýse nad Labem, Čelákovicích, Mnichovicích, Říčanech a Sluhách. Teprve v r. 1973, na základě usnesení rady ONV Praha-východ ze dne 18. 3. 1970, získal archiv vlastní budovu a centrálu v bývalém hostinci v Nehvizdech čp. 12. Postupně byly zrušeny zmíněné depozitáře. Archiválií však stále přibývalo, pro jejich uložení byl zřízen nový depozitář v Kuří, z něhož byly archiválie v r. 1992-1993 přestěhovány do budovy Obecního úřadu v Doubku.

Následkem restitučních nároků podle zákona č. 229/91 Sb. se ukázalo, že s nutností přestěhovat nehvizdskou centrálu lze spojit i sloučení všech depozitářů na jedno místo a ještě přitom získat minimální prostorovou zálohu na povinné přírůstky.

Okresní úřad Praha-východ nalezl pro umístění archivu jeden z objektů bývalého Výzkumného ústavu přístrojů jaderné techniky Tesla ve Zdibech-Přemyšlení. Rozhodnutí o adaptaci objektu přijalo vedení Okresního úřadu Praha-východ koncem roku 1994. Pro realizaci stavby byl vybrán dodavatel a.s. Průmstav Praha, který realizoval stavbu se zahájením v listopadu 1995 a s ukončením v dubnu 1996. Nové sídlo archivu bylo v provozu od června 1996.

Na konci roku 2019 rozhodl ředitel Státního oblastního archivu v Praze o realizaci záměru sloučit Státní okresní archiv Praha-východ a Státní okresní archiv Praha-západ do nového oddělení pod názvem Státní okresní archiv Praha-venkov. Nový archiv bude sídlit v Dobřichovicích. Od 1. 3. 2020 mají oba dosud samostatné archivy společnou kontaktní adresu a společnou badatelnu. K definitivnímu sloučení dojde po změně archivního zákona.

K prostorovému vývoji archivu náleží vývoj pracovníků. V 50. letech byl na každém pracovišti archivu jeden pracovník. Od té doby do současnosti postupně vzrostl počet na 8 archivářů. V historii archivu se projevovala značná fluktuace pracovníků, v některých obdobích až nadprůměrná. To spolu se složitým prostorovým vývojem vedlo k celkovému zpožďování vývoje archivu, především ke zpomalení zpřístupňovacích prací na archivních fondech a sbírkách..

Od 1. srpna 2002 je Státní okresní archiv Praze-východ vnitřní organizační jednotkou Státního oblastního archivu v Praze.

Vedoucí a po roce 1966 ředitelé Státního okresního archivu Praha-východ:

1960-1962 Milan Bílkovský
1962-1968 Miroslav Moutvic
1968-1980 Miroslav Sedlák
1980-1981 Rudolf Bervic
1981-1990 PhDr. Zdeněk Uhlíř
1990/1991-1992 PhDr. Milan Moravec
1993-1996 Peter Stríženec, prom. historik
1996/2000-2020 Mgr. Roman Kolek